Náhle přepadení

6. února 2013 v 0:12 | Čudlík |  dementní představy
Sedim v klidu ve škole na hodině češtiny, učitelka má spoustu "zajímavých" informací o nějakém spisovateli z období romantismu. Už je tak půl hodiny za námi, něco se čte. Podívám se na text, když v tom...

...mě učitelka vyzve ať čtu. "To neni nejlepší nápad." snažim se zamluvit hledání v textu posledních slov, která jsem zachytil od posledního předčítače. "Jen čti." povzbuzuje mě učitelka, protože na podobné komentáře je odemne už zvyklá. Ano, dělá mi problémi číst nahlas. Započal jsem tedy číst po úspěšném nalezení, již přečteného textu. Byl to děs, protože se v tom textu objevovala obtížná slova (např: nestrukturalizované). Dočetl jsem odstavec a ona vyvolala dalšího "nadšeného" čtenáře. Jako na potvoru měl ten text o poznání lehčí, ale to nejhorší na tom je, že to ani nemusel dočítat, protože dvře do třídy se rázně otevřely a nejdříve holky u dveří začaly pištět a křičet. Potom se přidaly ostatní holky, které dostaly šanci to stvoření vidět. Pardon, TA stvoření... Byly to stvoření černo-zelené pleti. Křičeli něco, čemu nebylo rozumět a křičeli to velmi vysokými hlasy, kterým byste se v jiné situaci rozchechtali, tak až byste spadli na zem. Ale jinak se zcela podobaly skřetům z Pána prstenů. Možná spíš skurutům. Každopádně měli hnusné černé cosi, možná meče, každopádně to bylo ostré. O tom se všichni přesvědčili v momentu, když jeden z narušitelů "úžasných" hodin přesekl lavici i s jejími kovovými tyčemi. Tu lavici rozsekl v návalu vzteku, protože dívky na nic nečekaly a tak se celá třída během chviličky třásla v jednom rohu, v tom co je nejdál ode dveří. cesto jsme přitáhli dvě nejbližší lavice a položili je jako barikádu. Ale protože dvě položené lavice na zemi jso moc nízké použili jsme ještě katedru, která se v tom rohu nacházela. Na víc jsme neměli čas, jelikož se to dobelhalo k nám. Byli sice pomalí, ale měli ostré, velmi ostré, čepele. Když rozsekali katedru a ty lavice a odstrčili ty kusy stranou, chtěli se vrhnout na nás. Až do tohoto okamžiku nikdo z nás nevydal jediný zvuk z hrdla, kromě dívek, které zapištěli pokaždé, když se čepele zakously do dřeva, ale teď, teď se to mlčení prolomilo a všichni se ještě víc semkli. Štouchnul jsem do kamaráda a šeptem se ho zeptal jestli do toho jde se mnou. Kývnul, což mělo za následek nával adrenalinu v mé krvi. Adrenalin je super. Adrenalin umí kouzla - co jsem slyšel, jedna holka dostala epileptický záchvat a dusila se. Píchli jí adrenalin, který ji v ten okamžik zachránil. Když máte adrenalin v krvi a jste plně při vědomí, tak máte spoustu energie a chuti něco dělat. Také dodává odvahu, sílu a probudí smysly. Takže jsem se vrhnul na toho, který byl nejblíže a boj začal. Na něho jsem nečekal a kopnul jsem ho kolenem do slabin (rozkrok, solar, hlava). Tyto tři kopy stačily. Po prvním se sehnul, druhý mu vyrazil dech a třetí ho vyvedl z rovnováhy, tak že upustil tu čepel a ustupoval dozadu - to mi dalo čas na zvednutí čepele. Víc mi ho ale nedal, protože se na mě zase hnal. Pokus o bod do míst, kde mají lidé srdce skončil jeho poklesem na zem. Ničeho jiného už nebyl schopen. Tedy až na smrtelné chroptění, na to nezapomněl. po ohlédnutí kolem jsem zjistil, že kamarád, do kterého jsem šťouchnul, teď drží jednoho v kravatě a další dva ho kopou do břicha a do hrudi. Třetí a poslední byl zaměstnán dalšíma dvěma, kteří ho zaměstnávali židlemi. Podal jsem tu čepel, kterou jsem vytáhl z mrtvoly, kamarádovi, který dělal historický šerm a teď zaměstnával toho třetího a sám jsem si vzal jinou židly. Měl to spočítaný: jedna rána židlí a zároveň čepelý na jiné místo než tou židlí a je po životě. Během toho ten druhý umřel udušením nebo ubitím k smrti, ale to se tak úplně neví...
Pokud se něco ví, tak to, že hodina češtiny skončila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Máš rád/a takovéhle vysněné nesmysli??? ??

Ano
trochu
ne

Komentáře

1 Nishanath Nishanath | Web | 8. února 2013 v 14:49 | Reagovat

zaujímavý príbeh :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama